Dnes (14.ledna) jsme se spolu s kamarády vydali navštívit turnaj Šampiónů do Sazka arény. Lákalo nás doposud neznámé prostředí Sazka arény i samozřejmě samotný fotbal, který sliboval pěknou podívanou ve výborné atmosféře. Vzhledem k výrazné propagaci v médiích jsme se na turnaj vskutku hodně těšili.
Když jsme dorazili na místo, působila na nás samotná hala nenápadným dojmem, ale již po vstupu dovnitř jsme byli vyvedeni z omylu. Nejprve jsme se museli podrobit přísné bezpečnostní kontrole (obdoba letištních kontrol, kde u sebe nesmíte mít téměř nic - ani vlastní občerstvení - kromě toho nejnutnějšího. Pro tento turnaj naštěstí platila výjimka, takže foťák jsme mohli mít u sebe a pořídit i pár fotek viz. níže). V samotném interiéru arény se ihned po vstupu nachází různé obchody s občerstvením, stánky se suvenýry a nechybí ani nespočet televizorů přenášejících aktuální dění na hrací ploše. Vzhledem k tomu, že jsme na místo dorazili na poslední, tak jsme se moc u těchto stánků nezdržovali. Právě ve chvíli, kdy začínal 1.duelu finálového dne turnaje mezi Slavií a Wislou. Lidí v hledišti zatím bylo poskromnu a publikum o sobě zatím také nedávalo moc vědět.
O komfort diváka v hale se krom jiného starají pohodlné polstrované sedačky, kostka nad hrací plochou mapující neustále dění na hrací ploše a přinášející různé zajímavé informace (bohužel i reklamy) a banner kolem celého stadionu, který rovněž reaguje na aktuální situace a snaží se rozproudit diváky.
Zpátky však k samotném průběhu 1.zápasu. Samotný zápas mnoho fotbalové krásy nepobral (takových zápasů bohužel bylo ve finále víc) a Slávie měla utkání pevně ve svých rukou a po zásluze zvítězila. V brance Pražanů pak nastoupil Míša Vorel, který se statečně bránil proti soupeřovým střelám a inkasoval pouze jedinkrát. Jak už naznačovala sobota, tak příznivci Slávie a Bohemky mají velice přátelské vztahy, což při vhodných okamžicích zdůrazňovali hlavně pokřikem Vršovice. Trošku smůlu pak měli příznivci Wisly(mohlo jich být tak okolo 15ti), kteří dorazili až pět minut před koncem jediného zápasu jejich milovaného týmu dnešního dne, tak se alespoň navzájem vyfotili, povyměňovali šály s ostatními týmy a vychutnali si alespoň několik jiných zápasů. Ke konci tohoto zápasu se již hala začala plnit fanoušky Bohemians(stále však k našemu překvapení bylo ještě mnoho volných míst) , kteří už netrpělivě čekali na svůj zápas s Mladou Boleslaví. Do této chvíle se o atmosféru v hale starali pouze příznivci Slávie a ani ostatní publikum se nepřidávalo (trochu mě „neutrální“ fanoušci zklamali, doufal jsem, že se zapojí do fandění mnohem víc, což se vyjma finálového zápasu a zápasu Sparty nestalo). Hráči Bohemky vbíhali na umělý pažit za mohutných ovací již plně obsazených sektorů určených pro fandy Bohemky. Samotné utkání opět nepřineslo žádnou strhující podívanou a především mě zklamalo nasazení a přístup Mladé Boleslavi k zápasu, kterou Bohemka v těchto směrech jednoznačně předčila. A bohužel ani její příznivci se niják zvlášť nevytáhli, ani svým počtem ani ve fandění(fandilo zhruba 10-15 lidí a celkový počet fandů si netroufám odhadnout, ale nebude se o mnoho lišit od počtu fandících fanoušků). Zápas zaslouženě skončil debaklem Boleslavi a hráči Bohemky mohli se svými fanoušky slavit nečekaný úspěch v podobě postupu do samotného finále turnaje.
Jejich fanoušky pomáhal rozproudit neustále aktivní klokaní maskot, který si při rozcvičce neváhal jít zakopat bago s hráči či udělat kotoul(v tom jeho obleku vskutku obdivuhodný výkon).
Následující zápas již přinesl lepší fotbal, ale za to komornější atmosféru. Z Liberce dorazilo ještě míň příznivců než Boleslavi a povzbuzovali jen, co jsem viděl pouze 4 fanoušci. A paradoxně jediní, kteří byli slyšet byli fanoušci Ružomberoku, kteří se připojili k zbytku Bohemáků(šli za nimi do jejich sektoru), kteří v hale zbyli(ostatní jako i jiní fanoušci vyjma neutrálních většinou opouštěli halu nebo se nezapojovali do fandění při zápasech cizích týmů). V tu chvíli však ještě netušili, že pomáhají fandit svým budoucím soupeřům. Nicméně se tak stalo a finále turnaje mělo 2 nečekané účastníky, přesto všichni fanoušci včetně těch Bohemáckých sportovně zatleskali Ružomberoku za postup.
Mezitím už se na svůj zápas připravovali Sparťani a tentokráte fans udělali výjimku a na zápas se dostavili všichni(i ti kterých se zápas „netýkal“). Atmosféra tohoto zápasu zatím předčila ostatní z doposud odehraných. Fanoušci se rozdělili na dva tábory. Jeden fandil Spartě a druhý naopak jí velmi hlasitě dával najevo svůj odpor. Když už vbíhali na hrací plochu sparťanští hráči doprovázel je hlasitý pískot a během celého zápasu byla provolávána známá hesla proti Spartě(nás jako jihlavské příznivce to nadchlo a samozřejmě jsme se přidali). Mimo to všichni také podporovali Debrecen, soupeře Sparty, který se statečně bil. Dokonce po poločase vedl 3:1(k naší radosti). Nakonec se projevila přeci jen větší kvalita kádru Sparty(Debrecen točil jen 2 pětky, což ho stálo dost sil, které v rozhodujících chvílích zápasu chyběli). Trochu mě zklamal výkon rozhodčích v tomto zápase(jinak na turnaji předváděli takřka bezchybné výkony), kdy těsně před přestávkou nevyloučil za jasný faul Sparťanského hráče. Tuto nepravost(za našeho mohutného aplausu) potrestal Debrecen brankou v síti Sparty a podruhé těsně po přestávce nastala obdobná situace, tentokráte však branku v následujícím okamžiku obdržel Debrecen.
O přestávce pro zvýšení rivality mezi fanoušky (nejen při tomto zápase) byla soutěž mezi fanoušky, kdy kamera na kostce zabrala fanouška z jednoho a druhého tábora a který víc „řádil“, vyhrál a byl u něj vztyčený palec, což také zvyšovalo emoce obou táborů(kromě této soutěže probíhala ještě jedna, ve které se na obrazovce objevila uprostřed srdce náhodná dvojice diváků s výzvou KISS ME za podkresu romantické melodie a my jsme se bavili tím, zda se dotyčný pár skutečně políbí nebo ne a bylo zajímavé sledovat, když například kamera zabrala dvě děvčata nebo úplně cizí pár, jak se rozhodnouJ. Holky se nakonec nepolíbili a ani neznámý pár se k tomu nechystal. Naštěstí však vypomohl soused, který rád krásnou neznámou políbil). Zpátky však k samotnému turnaji.
Po vítězném zápase Sparty již v aréně opět panovala tichá atmosféra. Hrál se zápas o třetí místo mezi Libercem a Boleslaví. Boleslav si v vzala ponaučení ze svého první zápasu a vzhledem k tomu, že Liberec nepředvedl nic zázračného ze svého umění, spravedlivě zvítězila a převzala si pohár za třetí místo. Při tomto zápasu se ozývalo pouze těch pár již zmíněných fanoušků Boleslavi. Za Liberec nastoupil i Jiří Liška, který na hrací ploše strávil dostatek času, bohužel se niják výrazněji neprosadil.
To už se schylovalo k poslednímu zápasu dnešního dne. Jak se říká, to nejlepší na konec, tak v tomto případě to platilo dvojnásob. Fans Bohemky již byli všichni připraveni na svých místech, již bez příznivců Ružomberoku, kteří se museli vrátit do svého sektoru. Byl to skutečně nejlepší zápas turnaje po všech stránách. Klokani se byli srdnatě a bojovali, avšak sportovně na tom lépe byli hráči Ružomberoku. Po poločase byl ještě stav 2:2. Osm minut před koncem vedl Ružomberok 3:2 a s Bohemkou to vypadalo bledě. Její výkon ale gradoval a když těsně před koncem neproměnila 3 tutovky asi již nikdo v hledišti nevěřil v obrat. Stalo se však naprosto nečekané a Bohemka dala minutu před koncem vyrovnávací gól a půl minutu před koncem dokonce svůj vítězný gól za výbuchu radosti tentokráte celého stadionu. Tento zápas skutečně snesl parametry špičkového fotbalu a svojí dramatičností nenechal v hledišti nikoho chladným. Cenu za druhé místo, tak mohl převzít tým Ružomberoku za sportovního povzbuzování celé haly(zejména pak jak jinak než příznivců Bohemky). A následně již propukli mohutné oslavy titulu Šampionů na straně Bohemky, kteří si skutečně zaslouží absolutorium za své fandění a hráči za svou bojovnost.
Turnaje se nám nakonec moc líbil, i když se přiznám, že jsem očekával trochu lepší podívanou i lepší fanouškovský zážitek (možná to také způsobilo to, že se pražským týmům celkově turnaj moc nevyvedl a nikomu se již nechtělo jít na svůj tým na jeden zápas, ve kterém navíc prakticky již o nic nešlo). Nejvíce mě pak zklamali příznivci Boleslavi a Liberce, kteří zde byli vskutku v minimální množství(asi to mají holt hrozně daleko) naopak příznivci Ružomberoku a Wisly si zaslouží uznání, že dorazili v takovém počtu.
Samotný fotbal(no spíše bych asi měl psát futsal) byl vesměs kvalitní podívanou s mnoha šancemi a góly(škoda jen, že ligové týmy nehráli se 100%ním nasazení) a s mantinely se nejlépe vypořádala Sparta, která dokázala z odražených míčů dát většinu svých branek. Pokud beru v úvahu fakt, že se jednalo jen o přípravu, tak jistě splnil turnaj svůj účel a i diváci si přišli na své.
Malá poznámka na konec. Také jsme zahlédli Lukáše Vaculíka se svým manažerem Zíkou.Kdo ví, co mají v úmyslu?!
Komentáře
Přehled komentářů
já to viděl na ČT4 SPort a mohu potvrdit,že fanoušci bohemky sou vynikající!!!už se tam těším do tich Vršovic
forza bohemians!!!
(dan, 15. 1. 2007 2:32)jo, fans bohemky jsou nejlepsi a nejvernejsi. vsak az prijedete do vrsovic na bohs-jihlava, zamota se vam z te atmosfery hlava. nicmene vam at se podari postup do 1. ligy a za dva roky se tam snad dostaneme i my.
FC VYSOČINA JIHLAVA
(Jůra, 16. 1. 2007 21:02)